Schizofrenie v dětství a adolescenci (toto bude podmenu bodu „Nejčastější duševní poruchy dětí a dorostu“)

Pro správnou diagnózu je obvykle nutné minimální 2-3 měsíční sledování k potvrzení trvalosti symptomů a tím i diagnózy schizofrenie.

Diagnosa schizofrenie v dětství:

• hrubé narušení citového vztahu k lidem
• abnormní, nelogická úzkost
• neuvědomování si své vlastní totožnosti (děti často nedokáží rozlišit mezi já a ne-já, což se stává zdrojem jejich velké úzkosti a nejistoty, tu pak řeší agresivním chováním)
• poruchy vnímání (prostorové, časové atd)    
• opoždění řečového vývoje a komunikace (čím je opoždění větší, tím je prognóza horší)

Diagnosa schizofrenie v dospívání:

• změny emočních projevů
• poruchy myšlení a vnímání (bludy a halucinace, které jsou na rozdíl od dospělých pacientů prchavého nebo útržkovitého rázu)
• neodpovědné a nepředvídatelné chování
• přítomnost depresivního syndromu
• sebevražedné pokusy
• extrémní sociální izolace (až 70% )

Příznaky svědčící o užívání drog nebo o psychotickém onemocnění:

• zhoršení komunikace a sociální adaptace  
• afektivní dráždivost a agrese
• únik ze všech povinností

Jak se léčí schizofrenie u dětí?

Nejčastěji se provádí psychoedukativní terapie, kognitivně-behaviorální terapie, nácvik obnovy kognitivních funkcí a individuální, skupinová i rodinná psychoterapie. Léčba bez farmakoterapie není u této poruchy myslitelná. U psychotických dětí je léčba moderními psychofarmaky nezbytná. Vždy je nutný informovaný souhlas rodičů.

Jak mohou přispět k léčbě rodiče ?

Diagnóza schizofrenie určitě vyděsí a zdrtí všechny rodiče.  Počáteční období bývá hodně těžké, ale je nutné si uvědomit, že dítě nebo adolescent potřebuje mnohem větší pozornost a péči než jeho zdraví vrstevníci. Domov tuto funkci ztrácí, protože zde pacient působí rušivě, v jeho projevech se neustále objevuje něco, co okolí vnímá jako obtěžující. Nemocní hodnotí běžné situace jinak, dávají jim jiný význam, jenž je  z pohledu zdravého člověka nesmyslný a nesprávný. Bez medikace nemocného bývá soužití  v rodině nemožné. Pro rodiče je to velká zátěž. Porucha dítěte od nich vyžaduje velkou dávkou trpělivosti, pochopení a mnoho láskyplné důslednosti - tím nemocný získává zpět pocit jistoty v pro něj tolik nejistém světě.