Lůžková péče probíhá na dětských odděleních psychiatrických klinik, léčeben, a nemocnic nebo v dětských léčebnách v celé České republice. Tato pracoviště jsou určena převážně pro děti školní, ale i pro předškoláky, studenty a učně. My, kteří zde pracujeme, se snažíme vytvářet prostředí podnětné, lidské a zároveň bezpečné. Jsme si vědomi, že děti byly na přechodnou dobu vzdáleny ze svých rodin a na nás je, abychom se kromě odpovídající léčby věnovali také jejich vývojovým potřebám, nabídli jim i program, který je bude rozvíjet, bavit, zážitky, na které budou vzpomínat rády, ze kterých se v dobrém slova smyslu pro život poučí a vzdělají.

K přijetí na lůžko přichází malý pacient na doporučení ambulantního psychiatra pro děti a dorost a se souhlasem rodičů respektive zákonných zástupců. Lékař tuto léčbu navrhuje tehdy, když již nějakou dobu probíhá ambulantní práce a nedaří se stav dobře ovlivnit, nebo tehdy, když je natolik závažný, že je dítě ohroženo na zdraví či životě a je nutno začít podávat léky tak, aby byla duševní porucha účinně přeléčena.

V první části pobytu probíhá diagnostická fáze s klinickými vyšetřeními dětským psychiatrem a podle potřeby psychologem, neurologem, speciálním pedagogem, prováděna jsou pomocná vyšetření přístrojová a laboratorní nutná ke stanovení diagnózy.

Rodiče jsou u příjmových formalit seznámeni s obyčeji na oddělení, s léčebnými postupy, pravidly komunity a rozsahem jejich rodičovské účasti na léčbě, jak ji každé pracoviště předpokládá. Bez provázanosti mezi rodinou a oddělením nelze spoléhat na trvalé účinky léčby. Proto jsou dětem co nejčastěji  nabízeny propustky do domácího prostředí. Když je to možné, činíme tak jedenkrát za dva až tři týdny. Povzbuzujeme rodiče, aby si na tyto víkendy upravili závazky v zaměstnání i osobní program a dětem tento čas věnovali. Rodiče mají možnost dětem telefonovat po skončení deního programu v podvečer, píší jim dopisy, pravidelně je navštěvují.

Nabízíme terapii všech psychických poruch různé závažnosti u dětí a adolescentů. Jedná se o úzkostné stavy,  autismus, nutkavé myšlenky a chování, mentální anorexii a bulimii,  poruchu pozornosti s hyperaktivitou, depresivní poruchy, školní fobie, reakce na stres,  reakce na prožité trauma, detoxikaci a léčbu závislostí a tradičně i poruchy chování. V léčebnách je nutno vždy přeléčit děti s nejzávažnější duševní poruchou, kterou je schizofrenie. Tady je hospitalizace nevyhnutná vzhledem k vysokému riziku sebevražedného jednání dítěte a pro nutnost nasazení poměrně vysokých dávek léků na tuto netěžší duševní poruchu. Bohužel i u dětí se tato těžká porucha vyskytuje.  Pracujeme taky s dětmi, jejichž osobnost se vyvíjí disharmonicky, které se sebepoškozují, u nichž byl zaznamenán abnormní psychosexuální vývoj, které se vyrovnávají s následky šikany, s enuretiky, enkopretiky či s dětmi nedostatečně rozvíjenými a týranými.

Klienty dětských psychiatrických pracovišť bývají i pacienti neklidní, se kterými pracujeme se zvýšenými nároky na jejich bezpečnost i bezpečnost ostatních. Ve výjimečných případech je nutno dítě fyzicky omezit nebo užít zklidňující medikace, pokud ji dítě nepřijme ústy tedy injekční. S rodiči jsou tyto alternativy předem probírány, pokud nastanou, jsou včas informováni a společně hledáme nejvhodnější řešení zvládání krizových situací. Zejména proto, aby byli dospělí vybaveni možnostmi a dovednostmi, jak je potom zvládat v domácích podmínkách, např. po nastavení účinné dávky psychofarmak, která přístup k některým náročným duševním stavům usnadňují.  Po celou dobu si vytváříme s dítětem pevný důvěrný terapeutický vztah, aby se mohlo na nás pečující osoby bez zábran obrátit při řešení nějaké pro nej stresující situace v kolektivu, s některým jiným dítětem, s jinými dospělými. Terapeut zde zastupuje rodiče a má být dítěti nablízku i v prožitcích všedního dne. Jsme rádi, když se v tomto můžeme těšit podpoře rodičů.

Léčba je obvykle komplexní. Zahrnuje cílenou moderní farmakoterapii, individuální psychoterapeutické vedení dítěte, aplikaci postupů skupinové psychoterapie, vedení klienta a rodiny s využitím postupů rodinné terapie, užívá se celá škála specifických terapeutických forem jako například canisterapie - léčba pomocí speciálních psů, relaxační cvičení, ergoterapie, individuální a skupinová arteterapie, taneční terapie, dramaterapie, a další.  Významným faktorem s léčebným potenciálem je celkové uspořádání terapeutické komunity s hodnotícím a motivačním systémem, s pravidelným režimem dne. Léčebné prostředí musí být bezpečné. Snažíme se najít rovnováhu mezi respektováním soukromí dětí a prověřováním, zda neohrožují sebe nebo druhé nevhodnými nebezpečnými předměty, osobními, telefonickými či internetovými kontakty. Máme poměrně důkladný přehled o tom s kým a čím přichází dítě během pobytu na oddělení do kontaktu a v tomto také opět odpovědně zastupujeme rodiče u jejich destabilizovaných dětí. Nezasvěcenému se může zdát péče o bezpečnost na oddělení přehnaná, ale vychází z dobré zkušenosti.

Rozsah a délka trvání pobytu kolísají s ohledem na povahu problému a motivaci rodiny k léčbě. Nejlepší výsledky máme se střednědobými pobyty (až 12 týdnů), ale současné společenské klima směřuje k pobytům kratším, které do zahájeného  léčebného procesu spíše vnesou intenzivní etapu s nutností ambulantního pokračování. Jsou terapeutické situace, kdy je vhodné realizovat pobyt dlouhodobý např. roční. Během pobytu nacvičujeme a trénujeme překonávání obtížných situací, obav, zvládání nadměrného stresu, odloučení od rodiny, zvládání nutkavých myšlenek, správné jídelní návyky, spánkový režim, relaxační dovednosti, komunikační obratnost, pravidelnou docházku do školy, samostatnou sebeobsluhu a zájem postarat se o své potřeby, pravidelně se připravovat do školy, získat si kamarády, opustit nevhodné kamarády, opustit škodlivé návyky, odolávat provokacím druhých, dodržovat dietní opatření, jíst více, jíst méně, nebýt drzý, být odvážnější a spoustu dalšího. Děti se mezi ostatními učí i sociálním učením, tj. přebíráním dobrých forem chování a projevů od ostatních, kterých byly svědky, které se jim osvědčily. Prožívají také pestré volnočasové aktivity, soutěže, sport, vycházky a kratší výlety mimo oddělení, denní pobyt na čerstvém vzduchu  na zahradě.

Denně navštěvují školu, studenti středních škol a učilišť mají inidividuální konzultace u vybraných předmětů a samostudium dle plánu z kmenové školy. Tam mohou v rámci propustek pravidelně jezdit, nechat se zkoušet a sbírat známky, učni zase dojíždět na praxi. Školní výuka je plnohodnotná a kmenové školy akceptují, pokud pobyt trvá dostatečnou dobu, známky, které u nás dítě získá.

V období velkých školních prázdnin se dětská pracoviště zaměřují na krátkodobé dvou až třítýdenní terapeutické pobyty pro děti, které mají zkušenost s duševním problémem. Tyto tzv. tábory mají poslání rehabilitační, resocializační a poznávací, někde nabízejí konkrétní psychoterapeutický program pro práci s celou rodinou, jinde se skupinou pacientů se stejným typem chování (např. mentální anorexie, enuréza, ADHD).

Po skončení pobytu na lůžku je dětský pacient předáván do ambulantní péče pedopsychiatra případně psychologa a léčba pokračuje tam. Probíhá doléčení, sledování, další vedení, jsou dána doporučení pro školu, ve spolupráci s pedagogickými centry mohou být doporučována opatření k lepšímu zvládání výuky, uplatnění individuálních vzdělávacích plánů, poskytování asistentů.

Je možné pobyt opakovat, či v něm po nezdařeném návratu do domácího prostředí ještě pokračovat, vše závisí na konkrétní situaci dítěte, jeho rodiny a doporučení lékaře.

Mgr. MUDr. Eva Rozsívalová
primářka Dětského oddělnení psychiatrické léčebny
Šternberk